Pán Prstenů - Dvě věže

Sam a Frodo šplhají po elfském lanu dolů ze skály...
Sam: Vidíte dno?
Frodo: Ne! Nedívej se dolů, Same! Prostě lez dál!
Samovi uklouzne noha a z kapsy mu vypadne malá krabička...
Sam: Chyťte to, pane Frodo!
Frodo krabičku chytne ale uklouzne a ztratí rovnováhu na laně a pár metrů letí po laně dolů, zavrávorá na dně..
Frodo: Myslím, že jsem našel dno.

Frodovi a Samovi je líto nechat jejich lano uvázané..
Sam: Pravé elfské lano. Nedá se nic dělat. Je to můj speciální uzel. Ten jen tak nepovolí.
Zatáhne za provaz a ten se sám odváže a spadne k nohám hobitů
Frodo: Opravdové elfské lano.

Frodo: Kolik jídla nám zbylo?
Sam: Nechte mě se podívat. Jo jasně. Lembas. A podívejte! Zase lembas.
Ulomí kousek, hodí jej Frodovi...
Sam: Na cizokrajná jídla si moc nepotrpím, ale elfský chléb ujde.
Frodo: Tobě nikdy nic nezkazí náladu viď, Same?

Legolas: Pojď Gimli. Doháníme je.
Gimli: Na přespolní běhy nejsem. My trpaslíci jsme spíš sprinteři. Ohromně nebezpeční na krátkou vzdálenost.

Gimli běží a už nemůže...
Gimli: Pořád dýchej. Tak se to musí. Dýchej.

Skřet o hobitech a hladu..
Skřet: Co jejich nohy? Ty napotřebujou...

Gimli: Řekni mi svoje jméno, koňáku, a já ti řeknu moje.
Eomer: Usekl bych ti hlavu, trpaslíku, jen kdyby byla kousek výš od země.

Sam: Protiví se mi to tu. Je tu příliš ticho. Dva dny se neukázal a neozval ani ptáček.
Glum: Ne, žádní ptášci k jídlu. Žádní chřoupaví ptášci.

Gimli: Mluvící stromy!? O čem můžou stromy mluvit? Leda o složení veverčích bobků.

Gimli: Máme ty hobity nechat v tomhle děsném, tmavém, vlhkém, stromy zarosltém...
stromy začnou brunět....
Gimli: oo ach... chci říct okouzlujícím, docela okouzlujícím lese.

Aragorn: V jednom ses nezměnil drahý příteli.
Gandalf: hmm??
Aragorn: Stále mluvíš v hádánkách...
Gandalf: Stane se něco, co se nestalo od Starých časů. Enti se probudí... a zjistí, že jsou silní.
Gimli: Silní? Tak to je dobré.
Gandalf: Tak se přestaň trápit mistře trpaslíku. Smíšek a Pipin jsou v naprostém bezpečí. V mnohem větším bezpečí, než budeš ty.
Gimli: Ten nový Gandalf je ještě protivnější než ten starý.

Stromovous: Zbylo příliš málo entů na to, abychom je zvládli.
Pipin: Proč je vás tak málo, když žijete tak dlouho? Existují entí děti?
Stromovous: Burarum. Už strašně dlouhé roky nebyla žádná enťata.
Smíšek: A proč?
Stromovous: Ztratili jsme entky.
Pipin: Ale to je mi líto. Jak pomřely?
Stromovous: Ony nepomřely. Ztratili jsme je. A teď je nemůžeme najít. Neviděly jste náhodou entky v Kraji?
Smíšek: Myslím, že ne. A ty Pipe?
Pipin: Jak vypadají?
Stromovous: Už si nevzpomínám...

pop příjezdu do Edorasu...
Gimli: Veselo jak v márnici.

ke Grimovi...
Gandalf: Buď zticha. Nech ten svůj rozeklaný jazyk za zuby. Neprošel jsem ohněm a smrtí, abych se přel s nejapným červem.

Eowyn se ptá Gimliho na trpasličí ženy...
Gimli: Je to pravda. Moc trpasličích žen se nevidí. A jsou nám tak podobné, že si je často pletou s mužskými.
Eowyn se podívá na Aragorna a ten šeptne.....
Aragorn: To ty vousy.
Gimli: A tak vznikla pověra, že žádné trpaslice neexistují a že trpaslíci prostě vyskakují z děr v zemi.
Eowyn se rozesměje, kůň se splaší a cestou Gimliho hodí na zem....
Gimli: To nic. To nic. Jen klid. To bylo schválně.

Frodo: já se jmenuji Frodo Pytlík. A tohle je Samvěd Křepelka.
Faramir: Tvůj tělesný strážce?
Sam: Jeho zahradník.

Aragorn přijde do Helmova žlebu vyřízený, zraněný...
Legolas: Jdeš pozdě.. Vypadáš strašně.

o vojácích v Helmově žlebu...
Gimli: Většina viděla už mnoho zim.
Legolas: Anebo málo.

Gimli přijde k Legolasovi a Aragornovi se železnou košilí, která je větší než on sám...
Gimli: Kdybychom měli čas, nechal bych si to upravit.
Pustí košili která má dobrých 50 čísel více než by měla... Oba dva se na něj posměšně podívají...
Gimli: Je mi to těsné přes prsa...

Gimlimu vybrali špatné místo.. nevidí přes hradby..
Gimli: Mohli jste vybrat lepší místo.

Gimli: Co se tam děje?
Legolas: Mám ti to vyprávět? Nebo ti mám najít nějakou bednu?

Gimli: Zasáhli něco??

Gimli: Pošlete je ke mě!!!

Gimli: Legolasi!! Už mám dva!
Legolas: Já sedmnáct!
Gimli: co??? Žádný špičatý ucho mě nepřekoná!

Gimli: Hoď mě.
Aragorn: Cože?
Gimli: Neskočím tak daleko! Musíš mě hodit.
Aragorn přikývne...
Gimli: eee Elfovi to neříkej.
Aragorn: Ani slovo.

Stromovous: Ta myší rodinka, co někdy vyleze nahoru, mě hrozně lechtá.

Stromovous: Mnohé z těchto stromů byly mí přátelé. Znal jsem je od semínka.

Legolas: Konečný počet - čtyřicet-dva.
Gimli: čtyřicet-dva? hm. Na ušaté elfské princátko to není špatné. Já už jich mám v kapse třiačtyřicet.
Legolas rychle vytáhne šíp a střelí do skřeta, na kterém sedí Gimli..
Legolas: třiačtyřicet.
Gimli: Ten už byl mrtvý.
Legolas: Ještě sebou škubal.
Gimli: Škubal sebou.. protože měl v mozku zaraženou mou sekyru.

Sam: Rád bych věděl, jestli se o nás někdy bude vyprávět nebo zpívat.
Frodo: Cože?
Sam: Jestli lidi někdy řeknou: "Vyprávěj o Frodovi a Prstenu." A já řeknu: "Ano! Ten příběh mám moc rád." "Frodo byl ohromně statečný, viď, tati?" "Ano, hošku. Nejslavnější ze všech hobitů. A to je co říct."
Frodo: Ale vynechal jsi jednu z hlavních postav: Udatného Samvěda. Vyprávěj nám víc o Samovi. Frodo by se bez Sama daleko nedostal.
Sam: Pane Frodo, nedělejte si legrace. Já to myslel vážně.